Kdo jsme
Pobočky
Publikace
Podpořili nás
Ochrana přírody
Toxické látky a odpady
Centrum pro podporu občanů
Chci být členem
Chci být dobrovolníkem
Chci finančně přispět
Chci se jinak zapojit
Kampaně a projekty
Fotogalerie
Články, infolist
Jiné odkazy
Úvodní stránka Arnika Úvodní stránka CEPO Zachraňme stromy
English ARNIKA webEnglish version
 
 

Centrum pro podporu občanů

Informace o centru Kde pomáháme Naše projekty Internetový rádce

Otázky a odpovědi

Na jaké provozy se zákon vztahuje?

Zákon rozhodně neplatí pro všechny průmyslové či zemědělské provozy. Podle předběžné inventury provedené Českým ekologickým ústavem bude muset o integrované povolení požádat kolem 700 podniků pro přibližně 1300 zařízení. Jsou to například velké chemičky a spalovny komunálních odpadů. Patří sem však také papírny a velké zemědělské a potravinářské provozy. Přesný výčet typů zařízení a provozů, na která se zákon vztahuje podle charakteru jejich provozu a výroby najdete v příloze č. 1 k zákonu. Integrované povolení se vztahuje k provozům - pro jeden velký podnik tak může být vydáno několik integrovaných povolení; například zvlášť na samotný provoz produkce a zvlášť pak na energetický provoz zásobující podnik.

Pokud některý podnik nezažádal do 1. ledna 2003 o vydání stavebního povolení a spadá pod zákon o integrované prevenci, musí absolvovat proces vydání integrovaného povolení ještě před získáním stavebního povolení.

Do kolaudace musí mít podniky vyřízeno integrované povolení, pokud podaly žádost o stavební povolení před 1.lednem 2003, ale do tohoto data jej nedostali (§ 45 zákona ve znění novely 521/2002 Sb.)

Do 31. března 2003 musely o vydání integrovaného povolení požádat ty podniky, na které se podle charakteru a kapacity zákon o IPPC vztahuje a které podaly žádost o vydání stavebního povolení po 30. říjnu 1999 a byly uvedeny do provozu po 30. říjnu 2000 (tedy byly až teprve po tomto datu zkolaudovány, uvedení do zkušebního provozu nestačí!). Jestli obojí stihly dříve, stačí jim požádat o vydání integrovaného povolení později, ale musí jej získat do 30. října 2007 (§ 43 zákona).

Tyto termíny jsou stanovené v § 42 zákona.

O vydání integrovaného povolení mohou dobrovolně požádat rovněž další provozy, kterým to zákon nestanovuje.

Kde najít údaje pro zařazení podniku?

U některých provozů je problematické na první pohled rozpoznat, zda se na něj povinnost mít integrované povolení vztahuje či nikoliv. Limity produkce jsou většinou stanoveny v instalované kapacitě za hodinu. Často však známe údaje o produkci či kapacitě závodů za rok. Pak je nutné podívat se do stavebního povolení či podkladů k jeho vydání a řídit se v něm uvedenými údaji. Někdy tyto údaje najdeme i v dokumentaci o hodnocení vlivů příslušného zařízení na životní prostředí. Ty se však podle naší zkušenosti často liší od konečné podoby provozů (například v případě spaloven odpadů jde o rozdíly v tisících tun za rok, tedy i o řádové rozdíly v kapacitě měřené za hodinovou jednotku).

Pokud provoz zahrnuje několik technologických jednotek stejné kategorie, pak se počítá součet jejich kapacit.

Kdo má tu moc vydat integrované povolení?

Integrované povolení vydávají krajské úřady. Výjimkou jsou provozy, u nichž se předpokládá negativní vliv na životní prostředí přesahující státní hranice. Pak řízení o vydání integrovaného povolení vede Ministerstvo životního prostředí ČR, kde k tomuto účelu byl zřízen příslušný odbor.

Posouzení přeshraničních vlivů může být samozřejmě velice spornou záležitostí. Pro takové případy bude nejspíše směrodatný požadavek na posuzování od okolních států. Ale, máte-li důkazy či odborné podklady pro zařazení provozu k těm, které mají přeshraniční vliv a chcete prosadit vedení procesu ministerstvem životního prostředí, pak neváhejte s jejich předložením ministerstvu nebo příslušným krajským úřadům.

Autoři těchto stránek se například domnívají, že mezi provozy s přeshraničním vlivem patří spalovna komunálních odpadů v Liberci anebo všechny severočeské hnědouhelné elektrárny.

Co vše český zákon o IPPC integruje?

Zákon integruje (a zároveň nahrazuje) některá povolení vydávaná podle složkových zákonů. Kromě toho shrnuje především povolování provozů z hlediska jejich vlivu na čistotu ovzduší, vody, půdy, na zdraví lidí (hladinu hluku, hygienické limity apod.), ale i na další oblasti. Nejlépe to specifikují odstavce 4 a 5 v § 13 zákona. Níže najdete výčet povolení a souhlasů podle složkových zákonů, která lze nahradit vydáním integrovaného povolení podle zákona o IPPC:
  • Zákon o vodách
    Přesnější výčet najdete v § 48 zákona o integrované prevenci.
  • Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu
    Přesnější výčet najdete v § 49 zákona o integrované prevenci.
  • Zákon o lesích
    O odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa. Přesnější výčet najdete v § 50 zákona o IPPC.
  • Zákon o ovzduší
    Například souhlasy s umístěním zvláště velkých a středních stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. Přesnější výčet najdete v § 51 zákona o IPPC.
  • Zákon o ochraně přírody a krajiny
    Povolení ke kácení dřevin a souhlas se zásahem do krajinného rázu.
    Přesnější výčet najdete v § 52 zákona o IPPC.
  • Zákon o odpadech
    Souhlas k provozování zařízení k nakládání s odpady a vyjádření, která dříve vydávaly okresní úřady a nyní vydávají kraje podle § 79, odst. 5, písm. b) až e) zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech.
    Přesnější výčet najdete v § 53 zákona o integrované prevenci.
  • Lázeňský zákon
    Přesný výčet najdete v § 54 zákona o integrované prevenci.
  • Zákon o veterinární péči
    Povolení státní veterinární správy vydávané k provozování asanačního podniku podle § 48 písm. 1) zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a závazný posudek orgánu veterinární správy pro územní či stavební řízení. Přesnější výčet najdete v § 55 zákona o integrované prevenci.
  • Zákon o ochraně veřejného zdraví
    Povolení krajského hygienika stanovující podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací. Přesnější výčet najdete v § 56 zákona o integrované prevenci.

Je pravda, že pro podniky podléhající zákonu o IPPC neplatí limity stanovené například zákonem o ovzduší?

Zákon o integrované prevenci neumožňuje stanovení mírnějších emisních limitů (odst. 3, § 14 zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci), ať už jde o znečištění ovzduší, vody anebo obsah škodlivin v odpadech a další oblasti. Integrované povolení musí limity složkových zákonů respektovat.

Je však nahrazen orgán státní správy, který vydává rozhodnutí podle složkových zákonů v podobě integrovaného povolení. Takže namísto třeba odboru životního prostředí města rozhodne o povolení ke kácení dřevin oddělení odboru životního prostředí (většinou odboru životního prostředí a zemědělství) příslušného krajského úřadu anebo samotné Ministerstvo životního prostředí ČR. Nerozhoduje o něm však v jednotlivém, odděleném řízení, ale v rámci celého procesu vydávání integrovaného povolení.

Emisní limity jsou pro zákon o integrované prevenci důležitým momentem. Integrované povolení může obsahovat stanovení specifických (avšak přísnějších) emisních limitů pro schvalovaný provoz. Měl by být brán ohled mimo jiné i na to, jak tento provoz přispěje svojí "troškou" k celkovému zatížení prostředí škodlivinami. Integrované povolení tak musí respektovat i plány snižování emisí, které se sestavují pro jednotlivé kraje podle zákona č. 86/2002 Sb. o ovzduší.

Podle odst. 4 § 14 však může úřad "stanovit výjimky z emisních limitů na dobu nejdéle šesti měsíců, jestliže provozovatel zařízení v této době plánuje uskutečnit opatření vedoucí ke snížení znečištění".

Kdo je účastníkem řízení?

Účastníky řízení přesně vyjmenovává § 7 zákona. Jste-li občan-jednotlivec, pak máte omezené možnosti stát se přímo účastníkem řízení, pokud vám to neumožňuje některý ze složkových zákonů. Můžete se za účastníka řízení samozřejmě považovat z pozice osoby, jejíž práva budou vydaným povolením dotčena podle § 14 zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správního řádu).

Větší šanci stát se účastníky řízení mají občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy (pokud je jejich předmětem činnosti ochrana veřejných či profesních zájmů) či obce. I občanská sdružení či obce se však stávají účastníky řízení jen v případě, že se včas (tedy do 30 dnů od zveřejnění žádosti o vydání integrovaného povolení) jako účastníci písemně přihlásí. Přečtěte si pozorně již zmíněný § 7 zákona č. 76/2002 Sb.

Pokud zjistíte, že se má jednat o integrovaném povolení pro stavbu, o níž máte pochybnosti, je vhodné včas založit občanské sdružení. Můžete rovněž oslovit již existující občanské sdružení či jiného účastníka řízení IPPC (okruh účastníků zjistíte na krajském úřadě) a požádat jej, aby v řízení prosazoval vaše požadavky.

Jak se dozvím o zahájení řízení?

Zveřejnění stručného shrnutí žádosti o vydání integrovaného povolení, jak ji předložil provozovatel či investor příslušného zařízení, zajistí ministerstvo životního prostředí anebo kraj a obec na svých úředních deskách a na portálu veřejné správy. Nejsnáze tedy najdete oznámení o zahájení řízení na internetu anebo na úřední desce obce. Najdete tam i informaci o datu vyvěšení oznámení. Od tohoto data se počítá vašich 30 dní, po které se můžete k žádosti vyjádřit a po které se můžete písemně přihlásit jako účastníci řízení.

Jakou váhu má ústní jednání v rámci procedury IPPC?

Veřejné projednání je jednou z klíčových částí celého procesu IPPC a v jeho průběhu lze velmi mnoho prosadit. Při ústním jednání se připravuje návrh integrovaného povolení, které obsahuje závazné podmínky provozu zařízení. V průběhu jednání je možné uplatnit připomínky k tomuto návrhu, ovlivnit jeho znění. Je přitom vhodné se seznámit se všemi došlými připomínkami účastníků řízení a veřejnosti (kopii připomínek poskytne krajský úřad).

I v případě, že jste se pro procesu IPPC pouze přihlásili, ale nestihli zpracovat písemné vyjádření k žádosti, můžete své připomínky uplatnit na ústním projednání a ještě mnohé ovlivnit.

Jak se připravit na ústní jednání?

Před ústním jednáním je vhodné znovu podrobně prostudovat žádost podanou provozovatelem a vyjádření odborně způsobilé osoby. Je třeba počítat s tím, že v době ústního jednání již tyto dokumenty nebudou dostupné na úředních deskách ani na internetu. O kopii dokumentů však můžete požádat krajský úřad. Před jednáním je vhodná konzultace s příslušnou odborně způsobilou osobou.

Pečlivě zkontrolujte, zda v dokumentaci nechybí žádná z příloh (u skládek například změny provozního řádu skládky). Součástí vyjádření odborně způsobilé osoby je i vypořádání připomínek. Na ústní jednání si s sebou vezměte kopii vašich připomínek a znovu si je pročtěte (od jejich podání už uplynuly měsíce). Zhodnoťte, jak byly vaše připomínky vypořádány a zohledněny v textu protokolu z ústního jednání.

Pokud souhlasíte s vyjádřením některých ostatních účastníků procesu IPPC (např. ČIŽP, obecní úřad) nebo veřejnosti, můžete jejich připomínky využít v průběhu jednání. Text všech připomínek najdete ve vyjádření odborně způsobilé osoby.

Jak probíhá ústní jednání?

Účastníci ústního jednání mají k dispozici návrh výsledného protokolu. V průběhu jednání se budou postupně pročítat a podle návrhů účastníků upravovat jednotlivé body tohoto protokolu (např. s využitím dataprojektoru). Klíčovou součástí protokolu jsou závazné podmínky provozu zařízení. Pokud s textem protokolu v  jakémkoli bodě nesouhlasíte, snažte se prosadit změnu textu. Právě v této fázi máte jedinečnou šanci prosadit vaše připomínky. Po skončení ústního jednání by měl být text protokolu přečten (a promítán přes dataprojektor) a podepsán účastníky jednání. Pokud se Vám nepodaří prosadit úpravu textu a ostatní účastníci jednání vás nepřesvědčí o svých argumentech, protokol nemusíte podepisovat.

Krajský úřad (nebo MŽP) následně vydá integrované povolení (případně žádost o jeho vydání zamítne). Text povolení bude všem účastníkům procesu IPPC rozeslán.

Je možné se proti integrovanému povolení odvolat?

Proti vydanému integrovanému povolení existuje možnost odvolání. Na celý proces se vztahuje správní řád, pokud zákon nestanovuje jinak. A to z velké části nestanovuje. Abyste se mohli odvolat, musíte samozřejmě být účastníky řízení o vydání povolení.

Bude zákon opravdu účinně chránit životního prostředí? Nebude hlas občana hlasem volajícího na poušti?

Odpovědět na tuto otázku je těžké. Dnes stojíme na začátku a žádné občanské sdružení nemá velké zkušenosti s procesem vydávání integrovaného povolení. Jedno je jisté: Musíme to zkusit! Zákon o integrované prevenci nám k tomu dává prostor. Zároveň klade vysoké nároky na to, abychom se během třiceti dní vyjádřili k celému komplexu problémů. Záleží na nás, jak budeme připraveni. Jisté je také to, že s přípravou na tak složitý proces nelze začít v den, kdy bude vydávání integrovaného povolení zahájeno.



Vytvoření a provoz těchto stránek byly podpořeny z Programu Transition Facility EU v rámci projektu "Podpora účasti občanů při prosazování směrnic EU na ochranu životního prostředí". Projekt dále zahrnuje poskytování konzultací a pomoc občanským sdružením a obcím, vydávání letáků a metodických příruček a pořádání seminářů. Provoz těchto webových stránek a činnost Centra pro podporu občanů podporují rovněž níže uvedené organizace.Dárci neodpovídají za obsah těchto webových stránek.
EU NROS Ministerstvo životního prostředí Velvyslanectví Nizozemského království Eco-Counselling Network Síť ekologických poraden Nadace partnerství

  [  Vytisknout  |  Doporučit  |  Zabookmarkovat  ]
  webdesign a publikační systém - Econnect  Sdružení ARNIKA  |  Chlumova 17, Praha 3  |  tel/fax: 222 781 471, 774 406 825  |  arnika@arnika.org